Orální kyselina hyaluronová – co ukazují studie?

Úvod

Kyselina hyaluronová (HA) je jednou ze základních složek lidského těla a hraje klíčovou roli při udržování hydratace, elasticity a mechanické stability tkání. Nejvíce je známá svým využitím v estetických omlazujících procedurách a intraartikulárních injekcích, nicméně v posledních letech se stále více pozornosti zaměřuje na její perorální formu ve formě doplňků stravy.

Doposud dostupné výsledky klinických studií naznačují, že perorálně podávaná kyselina hyaluronová může přispívat nejen ke zmírnění kloubních obtíží, ale i ke zlepšení stavu pokožky. Studie ukazují, že podporuje hydrataci pokožky, zlepšuje její pružnost a snižuje viditelnost vrásek. Zvláštní pozornost si zasluhují výsledky, které zdůrazňují účinnost kyseliny hyaluronové s vysokou molekulovou hmotností (HMW) jak v oblasti zdraví pohybového aparátu, tak při rejuvenaci pokožky. Je však důležité zdůraznit, že kvalita a množství dostupných důkazů je zatím omezené a některé otázky – například dlouhodobá účinnost nebo přesná role molekulové hmotnosti – vyžadují další výzkum.

Kloubní obtíže

Osteoartróza, zejména postihující kolenní kloub, patří mezi nejčastější indikace léčby kyselinou hyaluronovou, především v injekční formě. V posledních letech však roste zájem i o perorální doplňování.

V randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované pilotní studii Jensen a kolegové podávali tekutý přípravek obsahující kyselinu hyaluronovou s vysokou molekulovou hmotností, který během studie vedl k významnému snížení bolesti a ke snížené potřebě užívání analgetik [1].

V další randomizované osmítýdenní studii se 60 pacienty podával Cicero a kol. „full-spectrum“ hyaluronát, který obsahoval frakci s vysokou molekulovou hmotností (HMW), a došlo ke krátkodobému zlepšení symptomatických skóre osteoartrózy kolene [2].

Další studie rovněž zaznamenaly snížení symptomů po perorálním podání kyseliny hyaluronové [3]; v několika z nich však chyběly údaje o molekulové hmotnosti, což ztěžuje srovnání výsledků napříč studiemi a formulaci jednotných závěrů.

Je třeba poznamenat, že většina těchto studií byla krátkodobá a zahrnovala relativně malé soubory pacientů, což omezuje zobecnitelnost výsledků.

Pokožka a hydratace

Kosmetické účinky perorální kyseliny hyaluronové byly hodnoceny v několika randomizovaných, kontrolovaných klinických studiích. Kawada a kol. (2014) prokázali, že jak 300 kDa, tak 800 kDa hyaluronát sodný – podávaný v denní dávce 120 mg po dobu šesti týdnů – zlepšil hydrataci pokožky a snížil její suchost. Účinek byl obzvláště výrazný u frakce s vyšší molekulovou hmotností (800 kDa) [4].

Další studie, například Göllner a kol. (2017) a Hsu a kol. (2021), rovněž zaznamenaly významné zlepšení hydratace pokožky, elasticity a hloubky vrásek [5,6].

Je však třeba dodat, že většina studií byla krátkodobá (6–12 týdnů) a ne vždy uváděla přesnou molekulovou hmotnost, což omezuje možnost posoudit, do jaké míry závisí pozorované účinky na variacích molekulové hmotnosti.

Dávkování a podávání

Většina klinických studií používala denní dávky 120–200 mg perorální kyseliny hyaluronové, obvykle po dobu 4–12 týdnů. Současné důkazy naznačují, že formy s vysokou molekulovou hmotností (HMW) jsou minimálně stejně účinné jako formy s nižší molekulovou hmotností, a v některých případech vedly k ještě výraznějšímu zlepšení hydratace a elasticity pokožky.

V případě kloubních obtíží byla symptomatická úleva obvykle pozorována ve střednědobém horizontu (po 8–12 týdnech), zatímco u studií zaměřených na pokožku byly měřitelné změny zaznamenány již po šesti týdnech.

Je důležité zdůraznit, že na základě současných údajů zatím nebylo dosaženo konsensu ohledně toho, která molekulová hmotnost nebo formulace je z dlouhodobého hlediska nejvhodnější.

Navrhovaný mechanismus účinku na klouby

Přestože mechanismus účinku perorální kyseliny hyaluronové dosud není zcela objasněn, několik studií na zvířatech i u lidí naznačuje, že orálně podaná kyselina hyaluronová je částečně absorbována a může dosáhnout kloubů v biologicky aktivní formě.

Kimura a kol. (2016) prokázali na zvířecím modelu, že perorálně podávaný hyaluronát sodný se částečně rozkládá na menší molekulární fragmenty, které se mohou vstřebávat z tlustého střeva a následně se objevují v krevním oběhu [7].

Další studie naznačují, že tyto fragmenty mohou teoreticky ovlivňovat protizánětlivé a matrix-regenerační procesy, například modulací signální dráhy TLR-4 [8].

Na klinické úrovni několik randomizovaných, kontrolovaných studií prokázalo symptomatické zlepšení u pacientů s bolestí kolenního kloubu.

Jensen a kol. (2015) ve čtyřtýdenní, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované pilotní studii zjistili, že tekutina obsahující perorální kyselinu hyaluronovou s vysokou molekulovou hmotností významně snížila chronickou bolest a potřebu analgetik [1].

Cicero a kol. (2020) pozorovali podobné výsledky v osmítýdenní studii s dávkou 200 mg/den „full-spectrum“ hyaluronátu sodného, kde došlo k významnému zlepšení skóre WOMAC [2].

Nedávná systematická přehledová studie (de Carvalho a kol., 2024), která analyzovala 11 klinických studií, dospěla k závěru, že perorální kyselina hyaluronová obecně vede ke zlepšení bolesti a funkčních parametrů, i když údaje o přímém chondroprotektivním účinku zatím chybí [9].

Na základě těchto poznatků lze předpokládat, že perorální kyselina hyaluronová přispívá ke zlepšení komfortu a pohyblivosti kloubů nikoli přímým začleněním do chrupavky, ale spíše prostřednictvím systémových protizánětlivých a buněčně-signalizačních mechanismů.

Shrnutí

Klinické studie z posledních let naznačují, že perorální kyselina hyaluronová – zejména ve formě s vysokou molekulovou hmotností – může mít příznivé účinky jak na zdraví pokožky, tak na zdraví kloubů. Pravidelný příjem může zlepšit hydrataci pokožky, zvýšit její elasticitu a přispět ke snížení jemných vrásek. V oblasti muskuloskeletálních obtíží více studií prokázalo snížení bolesti a zlepšení kvality života.

Je však třeba zdůraznit, že:

• většina dostupných studií byla krátkodobá,
• mnohé z nich zahrnovaly malé soubory pacientů,
• a přesný mechanismus účinku související s molekulovou hmotností zůstává nejasný.

Na základě současných důkazů lze denní příjem přibližně 120 mg kyseliny hyaluronové s vysokou molekulovou hmotností považovat za slibnou možnost jak pro kosmetické účely, tak jako doplňkovou terapii kloubních obtíží. Přesné posouzení její dlouhodobé účinnosti a bezpečnosti však vyžaduje další rozsáhlé a dobře navržené klinické studie.

Závěrečná poznámka

Perorální kyselina hyaluronová není zázračným lékem, ale současný výzkum naznačuje, že může skutečně přispívat ke zvýšení hydratace pokožky, snížení jemných vrásek a zmírnění kloubních potíží. Většina studií prokázala příznivé krátkodobé výsledky, zejména u forem s vysokou molekulovou hmotností. Dlouhodobé účinky a optimální dávkování však musí být potvrzeny dalšími výzkumy. Pro ty, kteří chtějí podpořit zdraví své pokožky a kloubů, představuje perorální kyselina hyaluronová podle současných vědeckých poznatků slibnou doplňkovou možnost.

Indikace – Souhrn klinických studií

Interpretace tabulky

Přehled výše uvedených studií ukazuje, že účinnost perorální kyseliny hyaluronové je především podložena krátkodobými a střednědobými klinickými zkouškami. Lze vyzdvihnout několik klíčových aspektů:

• Velikost vzorku a délka trvání: Většina studií zahrnovala relativně malé populace a trvala maximálně 12 týdnů, což omezuje zobecnitelnost výsledků.
• Otázka molekulové hmotnosti: Mnoho publikací neuvádí přesná data o molekulové hmotnosti, i když se zdá, že jde o klíčový faktor mechanismu účinku. To ztěžuje přímé porovnání studií.
• Specifika populace: Většina dostupných dat pochází z japonských nebo východoasijských populací, což vyvolává otázku, do jaké míry lze tyto výsledky aplikovat na západní populaci s odlišnými genetickými a životními faktory.
• Symptomatické vs. strukturální účinky: Současné důkazy se zaměřují především na symptomatická zlepšení (např. bolest, hydratace, hloubka vrásek), zatímco údaje o strukturálních změnách (např. zachování chrupavky) jsou omezené.

Celkově tabulka ukazuje, že přestože počet důkazů roste, výzkum zatím neposkytuje jednoznačné odpovědi týkající se dlouhodobé účinnosti a optimálních forem aplikace.

Reference

1. Jensen GS, Attridge VL, Lenninger MR, Benson KF. Perorální příjem tekuté kyseliny hyaluronové s vysokou molekulovou hmotností je spojen s úlevou od chronické bolesti a sníženým užíváním analgetik: výsledky randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované pilotní studie. J Med Food. 2015;18(1):95–101.
2. Cicero AFG, Girolimetto N, Bentivenga C, Grandi E, Fogacci F, Borghi C. Krátkodobý účinek nové perorální formulace hyaluronátu sodného na osteoartrózu kolene: dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná klinická studie. Diseases. 2020;8(3):26.
3. Sugiyama K, Oe M, Tanaka T, Matsuoka R, Takeda Y, Kimura M, Odani K. Perorální hyaluronát sodný zmírňuje diskomfort kolene: 12týdenní dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie. Exp Ther Med. 2023;27(2):64.
4. Kawada C, Yoshida T, Yoshida H, Matsuoka R, Sakamoto W, Odanaka W, et al. Požitá kyselina hyaluronová hydratuje suchou pokožku. Nutrition Journal. 2014;13:70.
5. Göllner I, Voss W, von Hehn U, Kammerer S. Perorální roztok kyseliny hyaluronové zlepšuje hydrataci, snižuje vrásky, zvyšuje elasticitu a vyhlazuje pokožku: výsledky klinické studie. J Evid Based Complement Altern Med. 2017;22(4):816–823.
6. Hsu T-F, Su Z-R, Hsieh Y-H, Wang M-F, Oe M, Matsuoka R, Masuda Y. Perorální kyselina hyaluronová redukuje vrásky a zlepšuje suchou pokožku: 12týdenní dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie. Nutrients. 2021;13(7):2220.
7. Kimura M, Maeshima T, Kubota T, Kurihara H, Masuda Y, Nomura Y. Absorpce perorálně podané kyseliny hyaluronové. J Med Food. 2016;19(12):1172–1179.
8. Oe M, Tashiro T, Yoshida H, et al. Perorální kyselina hyaluronová zmírňuje bolest kolen: přehled. Nutr J. 2016;15:11.
9. de Carvalho JF, Davidson J, et al. Perorální kyselina hyaluronová u osteoartrózy a bolestí zad: systematický přehled. Mediterr J Rheumatol. 2024;35(4):557–562.

Kritické poznámky k literatuře

Na základě citovaných studií je zřejmé, že nejpevnější metodologické základy měly práce Jensen (2015) a Cicero (2020), které byly obě dvojitě zaslepené a placebem kontrolované, i když zahrnovaly relativně malé soubory pacientů. Studie Sugiyama (2023) je novější, ale rovněž s omezenou délkou trvání. Mezi studiemi zaměřenými na pokožku vyniká práce Kawada (2014) díky přesnému určení molekulové hmotnosti, zatímco Hsu (2021) se vyznačuje delším, 12týdenním sledováním.

Celkově lze uvedené zdroje považovat za spolehlivé a relevantní, nicméně úroveň důkazů odpovídá spíše kategoriím IIb–III (předběžné klinické studie) než rozsáhlým multicentrickým randomizovaným výzkumům. Na základě současných údajů tak lze perorální kyselinu hyaluronovou považovat za slibný doplňkový přístup, který však zatím nelze označit za standardní terapii.